Jak vydržet do konce školního roku?

Všichni už jsou utahaní. Žáci, učitelé i rodiče.

Děti se snaží každé ráno v pondělí sedět v lavicích a při tom by spaly. Každý zadaný domácí úkol kvitují mručivým „nééé“ a s očima v sloup si ho pokorně zapíšou.

Učitelé přicházejí do tříd se stejným úmyslem – ještě spát nebo dělat alespoň v klidu, pomalu, ale profesionálně se usmívají a přesvědčují žáky, a taky sami sebe, jaké je to fajn, že zase celý týden budeme svižně makat.

A co teprve rodiče! Honit děti ještě do učení, slibovat a prosit, nadávat a sami sebe přesvědčovat, že ještě pár týdnů. Věčný koloběh přípravy svačin, obědů, prádla,( zase mu jsou malé cvičky, tenisky, bačkorky – teď před koncem a ještě je potřebuje…!), podpisů, omluvenek – jen nezapomenout…Už aby byl od toho pokoj…

K tomu ten zpropadený “ přešupačený čas“, kdy nutíme probudit svá těla dřív, než je to přirozené. Podle mě je to

“ zločin proti lidskosti“.

Nikdo ze strůjců této hlouposti nevidí zbytečné květnové virózy, angíny, spálové angíny, alergie… na pozadí toho, jak se tělíčka našich nejdražších pokladů – dětí- snaží s touto nesmyslností vyrovnat.

Pro všechny, kteří si chtějí zpříjemnit čas „vydržet ještě chvíli“ jsem připravila knihu:

Jak porozumět svému dítěti.

Dozvíte se v ní o dětské duši více, než jste tušili.

Ještě, že jsou nyní oslavy Dne dětí, grilovačky, příroda nás zve na procházky, kola…Tak to zase ještě vydržíme. S knížkou za přívalových lijáků, kdy se stejně nedá nic dělat, to zase zvládneme.

Co říkáte?