Jak porozumět svému dítěti placený e-book

Když přijde dítě do první třídy, velmi často je vedeno ke kreslení, obtahování, vybarvování a malování.

Některé děti to milují, jiné to přijmou s povzdechem. Další to nenávidí.

Někdo spěchá, aby to měl rychle za sebou, jiný pečlivě opravuje a dodělává a ne a ne dát práci z ruky.

Od pozornosti a pečlivosti se odvíjí valný část školního úspěchu.

Jak to udělat, aby moje dítě chtělo mít obrázek pečlivě vybarvený?

Viz článek

No, snadné to někdy není.

Já vám povím, jak to dělám ve škole.

Když se mi stane, že sotva vysvětlím, co je dneska cílem práce, dejme tomu vybarvit předměty pro činnost na zahrádce, začne se žáček ozývat, že už to má…

Mrknu na to a vidím: přetahované, vybarvené několika čarami, bílá místa, nedbalé.

Já ho potřebuju dovést k tomu, že normou je vybarvená celá plocha s nepřetahovanými obrysy. Musím s žáčkem tedy probrat, že kdyby chybělo kus dřeva nebo železa, tam, kde má bílé místo, předmět by se asi rozpadl.

Vezmu si ho k tabuli nebo mu ukážu na papíře v lavici( podle toho, co si mohu dovolit vzhledem k dané osobnosti), jak se vedou čáry špičkou nebo plochou pastelky.

Počkám si, až mi to předvede samo dítě, domluvíme se, jestli to povede k cíli a poodejdu s tím, že se vzápětí vracím, abychom to doladili, abych ho mohla pochválit.

Předvedení, účast na jeho práci, domluva a vyhodnocení samotným dítětem a pochvala dělá zázraky. Nakonec to dovedou všechny děti, i ty s grafickými obtížemi. Ale musím být důsledná a kontrolovat především ty “ rychlíky“. Ostatní se hlídají sami.

Doma si udělám na své dítě čas a budu s ním mluvit o tom, co si o svém výtvoru myslí a jak on to vidí.   O dětech více je zde: Jak porozumět svému dítěti

„Zabiju tím několik much najednou“ : Schopnost umět se vyjadřovat, stát si na svém názoru, a zároveň ho umět opravit, když je potřeba  smysl pro pečlivou práci do budoucna. Nastavuju tím mantinely: Co je pro mě a pro něj přijatelné a co rozhodně ne.

Kdo chce o tvoření vědět víc, klikne sem: Kde se v člověku bere vášeň a strach

PS.: Ani nevíte, jak těm „rychlíkům “ rozumím…

Když jsem byla na kurzu kreslení pravou hemisférou a začali jsme kreslit vlasy…řekla nám lektorka, že budeme kreslit vlásek po vlásku!!!!

No, to se snad zbláznila!!!…pomyslela jsem si. Všecko se ve mě bouřilo. A to mi bylo padesát a byla jsem tam dobrovolně…

Nakonec i já jsem to dokázala…Uklidnit se, přijmout piplačku. Ale výsledek stál za to. A o to jde právě u našich dětí. Aby to stálo za to…Aby pochvala byla za skutečnou práci, zasloužená. Ta totiž hřeje nejvíc.